Formáty bitmapových objektů
• ff – je bezesporu nejserióznějším formátem bitmap pro PDF. TIFF je čistý bitový záznam bez
skrytýchinformací. Je možné na něj aplikovat ořezovou masku a použít kompresi ZIP.
• psd – je vlastně vícevrstvý ff. Je to formát v jakém pracuje program Adobe Photoshop. Tento formát
lze také do PDF vkládat, ale program neudělá nic jiného, než že jej převede na jednovrstvý ff, což
zvyšuječasové nároky při zpracování. Efekvnější je nakonec obrázek po všech úpravách převést do
jedné vrstvy přímo ve Photoshopu.
• eps – zapouzdřený PostScript umí pracovat samozřejmě i s bitmapou, obsahuje ale zbytečné
informace např. o skovém rozlišení, skovém bodu nebo mohou dokonce obsahovat gradační křivku,
která mění barevnou linearitu obrázku. Takové informace jsou přinejmenším zbytečné, ale pro PDF
mohou být i matoucí a mohou způsobit nečekané komplikace.
Máte–li tedy k dispozici ff, použijte raději ff, příp. jpg.
Jediné schvalované použi eps bitmapy je v případě
duplexu, triplexu a kvadruplexu. To jsou šedoškálové
rastry, které jsou kolorované jednou či více barvami.
Například se používají na fotografi e s metalickým
efektem, kde se přes černou přeskuje stříbrná barva.
Tady se využije zmiňovaná převodní křivka (ke každému
kanálu zvlášť), která říká v jakém zastoupení se má daná
barva projevit (světla, střední tóny, sny).
• jpg – nyní poměrně hodně využívaný formát, ve kterém produkuje fotografi e většina digitálních
fotoaparátů. Stejně jako ff jde o čistý bitový zápis, liší se ale m, že používá účinnou komprimaci. Je
tedy vhodný pro použi na internetu, protože je vždy úspornější než ff a m pádem má menší nároky
při načítání. Ale pozor! Při každém otevření a znovuuložení u něj dochází ke kompresi dat a m se ztrácí
jeho kvalita.
Na rozdíl od PostScriptu, který umí řídit barvy jen omezeně, je PDF pro
správu barev velmi dobře vybaveno. Správa barev je doménou zvláště
skového standardu PDF/X. Nastavení barev a vkládání barevných profilů lze
provádět v jakékoli fázi vytváření PDF (ICC profi ly Adobe jsou volně ke stažení
na hp://www.pdf–x.cz/ zpravy.html). Nejčastěji se v PDF setkáte buď s
režimem RGB, pro PDF určené pro zobrazení (internet, elektronická pošta a
ostatní elektronické dokumenty), nebo s režimem CMYK pro PDF určená k sku.
Taková PDF se samozřejmě liší také velikostně. Data pro sk jsou obecně větší
(kvalitnější fotografie apod.) a navíc zápis o čtyřech barvách je přirozeně větší než
zápis hodnot složených ze tří barev.
Další barevnost, se kterou se můžete setkat zvláště v kancelářských podmínkách v převážně textových
dokumentech, je PDF ve stupních šedi, které je připraveno pro sk na jednobarevných kancelářských
skárnách. Není potřeba PDF zatěžovat popisem všech barevných složek, když stačí jen jedna.
S přímými barvami počítá již první verze PDF/X–1 vydaná v roce 1999. U
přímých barev je zásada zachovat jejich originální názvy i v PDF. V případě
přejmenování se může stát, že RIP barvě přiřkne jinou barvu, než si grafik
představoval. Např. přejmenujete–li barvu PANTONE 299 EC na „cyan“,
aby se Vám lépe pamatovala,může jí RIP přisoudit běžnou procesní
azurovou. Prostory, v nichž PDF pracuje, jsou označovány jako
DeviceCMYK, DeviceGray, DeviceN, Separaon a další. Budete–li cht
dokument s přímými barvami vysknout na kancelářské skárně jako
náhled, musíte v nastavení PDF povolit simulaci přímých barev v CMYK.
Chceme–li přímé barvy sknout procesními barvami za účelem násku, selský rozum nám radí
převádět barvy přes nezávislý barevný prostor CIElab, avšak norma PDF/X–1a:2001 uvádí, že se
mají použít jejich defi ice v Device–CMYK.
06 | barvy v pdf
19
18
PDF@DTPSTUDIO.CZ |
ACADEMY
ACADEMY | WWW.DTPSTUDIO.CZ